Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět, jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

Přeskočit na obsah Přejít na navigaci

Opravné prostředky

Proti rozhodnutím Městského úřadu Luhačovice, vydávaným jednotlivými odbory, je možné v rámci řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob (správní řízení) podávat opravné prostředky:

    • podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“),
    • podle zvláštních právních předpisů,

postupem a za podmínek v těchto předpisech uvedených. Poučení účastníka konkrétního řízení o možnosti podání řádného opravného prostředku musí být vždy uvedeno v příslušném rozhodnutí, a to včetně druhu řádného opravného prostředku, lhůty a způsobu jeho podání.

Opravné prostředky podávané proti rozhodnutím městského úřadu mohou být buď řádné (odvolání, odpor, námitky) nebo mimořádné (obnova řízení, přezkumné řízení, přezkoumání rozhodnutí soudem). Mezi opravné prostředky je možné zařadit i uspokojení účastníka řízení po podání žaloby ve správním soudnictví.

I. Řádné opravné prostředky

Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu

Odvolání se používá téměř u všech správních rozhodnutí (usnesení), pokud není zvláštním zákonem stanoveno jinak, nebo pokud se účastník řízení práva na odvolání nevzdal.

Odvolání lze učinit těmito způsoby:  

a) písemně (poštou),

b) ústně do protokolu přímo na příslušném odboru městského úřadu,

c) elektronicky, s uznávaným elektronickým podpisem

d) elektronicky, bez uznávaného elektronického podpisu (např. e-mailem); toto je však potřeba ve lhůtě do 5 dnů doplnit některým ze způsobů uvedených v bodě a) až c).

Pro odvolání není stanoven žádný zvláštní tiskopis nebo formulář. Z textu odvolání však musí být zřejmé:

a) kdo je činí, čeho se týká, co se navrhuje,

b) proti kterému rozhodnutí směřuje,

c) v jakém rozsahu je rozhodnutí odvoláním napadáno,

d) v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo,

e) v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo jemu předcházejícího řízení.

Pokud není v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Odvolání se podává vždy u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal a je třeba ho podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinou lhůtu. Oznámením rozhodnutí se rozumí doručení stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí do vlastních rukou (nejčastěji formou jeho doručení poštou), případně dnem odmítnutí převzetí písemnosti nebo desátým dnem, ode dne, kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí, nepřevzal-li si ji adresát dříve. V případě, že by se účastník řízení vzdal práva na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, je za den oznámení rozhodnutí“ považovaný den jeho ústního vyhlášení.

Do doby ukončení odvolacího řízení nenabývá napadené rozhodnutí právní moci, tj. práva a povinnosti, která napadené rozhodnutí zakládá, mění, nebo ruší, nejsou vynutitelná a účastník řízení se podle tohoto rozhodnutí nemusí řídit. Pokud účastník řízení svého práva na podání odvolání nevyužije, uplynutím 15denní lhůty nabývá rozhodnutí právní moci. Vykonatelným se rozhodnutí stává podle toho, zda je v něm uvedena lhůta ke splnění, nejdříve tedy dnem, kdy nabývá právní moci. Vykonatelností se rozumí, že práva a povinnosti, která rozhodnutí zakládá, mění, nebo ruší, jsou vynutitelné - například soudní cestou, exekučně apod.

Odpor proti příkazu

Příkaz je jednou z forem rozhodnutí. Řádným opravným prostředkem proti němu je odpor. Proti příkazu může ten, komu je příkazem ukládána povinnost, podat ve lhůtě do 8 dnů ode dne jeho oznámení (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinou lhůtu) odpor. Podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Odpor se podává u toho správního orgánu, který příkaz vydal. Odpor nelze vzít zpět.

Námitky

V rámci některých řízení je možné jako řádný opravný prostředek proti usnesením nebo jiným úkonům správního orgánu, proti nimž se nelze odvolat, uplatnit námitky. Nelze je uplatnit tehdy, bylo-li již usnesení vykonáno nebo jiný úkon proveden. O námitkách rozhoduje správní orgán, který rozhodnutí vydal; proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.

II. Mimořádné opravné prostředky

Obnova řízení

Na návrh účastníka řízení je možné obnovit řízení ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci, jestliže:

a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými,

b) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, která byla předmětem řízení.

Žádost o obnovu řízení je možné podat u kteréhokoliv orgánu, který ve věci rozhodoval, ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se účastník řízení o důvodu obnovy dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nelze domáhat v případě, že důvod obnovy mohl být uplatněn v odvolacím řízení.

V případě, že bylo rozhodnutí dosaženo trestným činem, rozhodne příslušný správní orgán o obnově řízení z moci úřední, a to ve lhůtě do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku. V téže lhůtě se z moci úřední obnoví řízení, jestliže je dán některý z důvodů uvedených výše. Pokud je rozhodnuto o obnově řízení, je k novému řízení příslušný správní orgán, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Odvolací orgán je příslušný k novému řízení tehdy, jestliže řízení bylo obnoveno z důvodů, které se týkaly výlučně řízení vedeného před odvolacím orgánem.  Vydáním rozhodnutí v novém řízení se původní rozhodnutí ruší.

Přezkumné řízení

V přezkumném řízení se z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné a dosud nenabylo právní moci.

Přezkumné řízení je možné zahájit i z podnětu účastníka řízení. Pokud nejsou dány důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí příslušný správní orgán tuto skutečnost účastníku řízení do 30 dnů ode dne doručení podnětu. Je-li podnět shledán oprávněným, zahájí příslušný správní orgán přezkumné řízení. Přezkumné řízení je možno zahájit usnesením, které lze vydat nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.

Rozhodnutí v přezkumném řízení lze vydat do 15 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ve věci. V případě, že porušení právního předpisu zjevně vyplývá ze spisového materiálu, není zapotřebí vysvětlení účastníků řízení a jsou splněny podmínky pro přezkumné řízení, může příslušný správní orgán rozhodnout v tzv. zkráceném přezkumném řízení. Prvním úkonem v tomto zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí.

Přezkoumání správního rozhodnutí soudem

Způsob přezkoumání rozhodnutí správního orgánu soudem upravuje zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí správního orgánu, které je v právní moci, může být na návrh oprávněné osoby přezkoumáno soudem. Osobou oprávněnou podat návrh (žalobu) je ten účastník řízení, který tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech. Žaloba se podává u krajského soudu, v jehož obvodu má správní orgán, proti jehož rozhodnutí žaloba směřuje, sídlo. Žaloba musí splňovat zákonem předepsané náležitosti a musí být podána ve lhůtě dvou měsíců poté, co bylo žalobci rozhodnutí oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Zmeškání léto lhůty nelze prominout.

Žaloba je nepřípustná, pokud žalobce v řízení před správním orgánem nevyužil možnosti podání řádných opravných prostředků.

Uspokojení účastníka řízení po podání žaloby ve správním soudnictví

V případě, že se žalobce domáhá ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí správního orgánu, je možno jej uspokojit změnou nebo zrušením napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení. Stejně tak je možno tímto způsobem uspokojit toho účastníka, který se žalobou domáhá snížení nebo upuštění od trestu (sankce). Pokud chce správní orgán tímto způsobem účastníka řízení uspokojit, musí o tom uvědomit soud a vyžádat si od něj příslušný spisový materiál.

III. Stížnost na postup povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace dle § 16a z.č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Vedle odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti může podat žadatel tzv. stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost"), pokud

a) nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6,
b) mu po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
c) mu byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo
d) nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.

Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam. Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne

a) doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3,
b) uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7.

Zvláštní právní předpisy mohou obsahovat jiné druhy opravných prostředků specifické pro některé typy řízení.

Nahoru